Ó MÁ SLADKÁ BARCELONO, ANEB PUTOVÁNÍ PO SLAVNÝCH BARCELONSKÝCH CUKRÁRNÁCH (TEDY PASTISERIÍCH)
Při pohledu do výkladu téhle cukrárny srdce milovníků sladkostí zaplesá radostí. A podobných lákadel je v Barceloně mnoho. Připravte se na sladkou jízdu!
Pro milovníky sladkostí práce snů, pro dietářky noční můra – to je má reportáž o barcelonských cukrárnách. Ať už patříte do první nebo do druhé kategorie, jste zváni na exkurzi do světa zákusků, dortíků, dezertů a nejrůznějších sladkostí, abyste mohli načerpat inspiraci pro vaši příští cestu do Barcelony. Nedávno jsem monitorovala sladkosti typické pro jednotlivé regiony Španělska, a když jsem chtěla napsat něco o barcelonských pamlscích a začala jsem tohle téma studovat trochu zevrubně, zjistila jsem, že je toho tady tolik, že to vydá na celý článek, možná na celou knihu. A tak začal maraton po barcelonských chrámech laskomin a všelijakých delikates.
Už řadu let chodím kolem výlohy cukrárny Escribà a mám chuť vyzkoušet místní dortíky. A dnes se mi můj dlouholetý sen konečně splnil! Samozřejmě jsem si objednala místní specialitu, ikonickou krvavě rudou pusinu. A jaká byla? Famózní, provokující a překvapivá, neskutečná kombinace chutí… Prostě skvělý gurmánský zážitek!
Slavná cukrárna Escribà je jednou z nejstarších barcelonských pastiserií. Narazíte na ni přímo na slavném bulváru La Rambla. Všimnete si jí hned na první pohled, protože vás dozajista upoutá svou nádhernou modernistickou výkladní skříní, a když váš zrak spočine na zdejších dortících a jiných sladkých kreacích, jste ztraceni! Cukrárna byla založena před více než sto lety, v roce 1906, a dnes ji vede čtvrtá generace rodiny Escribà. Mají jednoduché moto: Nadchnout, překvapit, vytvořit jedinečné a neopakovatelné okamžiky. A vy se můžete přesvědčit o tom, jak se jim to daří. Skvostné zákusky divokých tvarů, ať už sem zavítáte v jakékoli roční době, nikdy nejsou stejné. Ale přeci jen mají jednu stálici a vlajkovou loď, je to jejich nejznámější dezert „Llavi“ (v překladu z katalánštiny to jsou „Rty“), křiklavě rudé špulící se rtíky z bílé čokolády, vanilky a červených plodů. Čertovské pokušení!
Nostalgický závan zašlých časů, interiér v modernistickém stylu, až oči přecházejí, decentní hudba, nejrůznější vůně a jednoznačně nejlepší Crema catalana na světě! Vítejte v kavárně U čtyř koček (Els Quatre Gats).
Další vyhlášenou barcelonskou zastávkou sladkého potěšení je kavárna „U čtyř koček“. Byla založena na konci 19. století v úžasné modernistické budově, kterou navrhl významný katalánský architekt Josep Puig i Cadafalch. Jméno odkazuje na proslulou pařížskou kavárnu Le Chat Noir, kde zakladatel té barcelonské pracoval jako číšník. Podobně jako v té pařížské se i tady konaly nejrůznější umělecké akce, výstavy, koncerty a literární setkání. Potkávali se tady místní umělci, hlavně modernističtí architekti, ale rád sem zavítal i mistr Picasso. Ten tu měl dokonce svou první výstavu. Interiér kavárny se od těch dob moc nezměnil, když sem vstoupíte, hned na vás dýchne duch starých časů, příjemná hudba, oprýskané kachličky, přítmí, na zdech fotky slavných štamgastů. Vždycky si představuji, že sem za chvilku vejde mladý Picasso, podpaží svůj skicák, sedne si ke stolku pod hodinami, otevře dnešní noviny, zapálí si doutník a objedná si své oblíbené carajillo, což je katalánská specialita, káva s rumem nebo s koňakem. MŮJ TAJNÝ TIP: Mají tu nejrůznější dobroty, ale pokud jste na sladké, určitě si objednejte místní specialitu, typický katalánský dezert Crema catalana. Je boží! Nejlepší, co jsem v životě ochutnala. Za mě je to ten nejlepší „Katalánský krém“ nejen v Barceloně, v Katalánsku nebo ve Španělsku, ale prostě na celém světě! Na stupnici od 1 do 100 mu dávám 1 000 bodů!
Uprostřed ruchu honosné třídy Passeig de Gràcia se můžete zastavit v elegantním domě Casa Amatller, můžete si tu dát výbornou horkou čokoládu, nebo si koupit gastrosuvenýr s příběhem a s českou stopou!
Tahle kavárna, cukrárna a prodejna skvělé čokolády v jednom se nachází v nádherné modernistické budově hned vedle slavného Gaudího díla Casa Batlló, s nímž tvoří blok domů nazývající se příznačně „Jablko sváru“. Zde nejslavnější architekti na počátku minulého století soutěžili o to, kdo postaví nejkrásnější dům. Počátky firmy Amatller, která se zabývá výrobou čokolády, sahají až do 18. století. V roce 1915 opouštělo brány téhle fabriky neuvěřitelných 11 000 kg čokolády denně. Umíte si to představit? Já tedy ne! A dokonce tu narazíme i na českou stopu: obaly pro tuhle výbornou čokoládu nevytvářel nikdo jiný než náš známý malíř Alfons Mucha. Dodnes se na obalech této čokolády setkáte se známými secesními Muchovými kráskami. MŮJ TAJNÝ TIP: Tady v Casa Amatller si můžete nejen krásně zamlsat a odpočinout si u odpolední kávy, ale pořídíte tu i originální a oblíbené gastrosuvenýry s příběhem, třeba kvalitní čokoládu s originálním obalem od Alfonse Muchy.
Granja Viader, to je další úžasné místo s nostalgickou atmosférou starých časů, kde si můžete dát nějakou typickou barcelonskou dobrotu, třeba legendární katalánský Cacaolat.
Další nostalgická kavárna jako vystřižená ze zašlých časů, a také místo, kde ve třicátých letech minulého století vzniklo slavné místní kakao „Cacaolat“, obdoba našeho Granka. Ostatně, můžete si ho tu dát v nezměněné podobě dodnes. Nemám vůbec nic proti supermoderním designovým kavárnám, někdy jsou fajn, ale raději dávám přednost těm historickým, kde máte pocit, že se zastavil čas, a když si tu objednáte kávu, je to jako byste se vrátili do minulého století. Mám radši, když na mne dýchne duch zašlých časů, než ego architekta. Pokud jste na tom podobně, nesmíte vynechat barcelonskou kavárnu Granja Viader. I sem rád občas zašel Pablo Picasso, sedával u stejných mramorových stolků, které tu s krásnou patinou, jakou umí vyčarovat jen čas, najdete dodnes. Zdi zdobí zaprášené diplomy a čestná uznání, které rodina Viader dostala začátkem minulého století, a také tu najdete historické reklamy na místní vlajkovou loď Cacaolat. Dlaždičky s nádherným retrovzorem jsou v místech, kudy denně tisíckrát projdou číšníci, již značně ošoupané. MŮJ TAJNÝ TIP: Co jiného si tu objednat než slavný Cacaolat? Záleží, kdy sem zavítáte, mají ledovou i horkou verzi, etiketa se od dob vzniku snad vůbec nezměnila, prostě čistá esence nostalgie.
Pokud jste sběratelé nejrůznějších „Nej“ zážitků, rekordů a šampiónů, tak vám musím doporučit cukrárnu s jednoduchým názvem „Pastissería Barcelona“ (v překladu z katalánštiny Cukrárna Barcelona). Najdete ji kousek od slavného Gaudího domu Casa Batlló.
Tahle cukrárna je šampiónem nejen mezi barcelonskými cukrárnami. V roce 2011 byla vyhlášena nejlepší cukrárnou na světě. Nabízejí tu nejrůznější dezerty a zákusky, je hrozně těžké vybrat si jen jeden. V mém soukromém výběrovém řízení zvítězil na plné čáře romantický dortík „Rosa de San Jordi“ (Růže svatého Jiří), možná pro jeho tvar připomínající růžový květ, nebo pro spojení s místní legendou o patronu Katalánska. Ovšem kdyby vám jeden kousek nestačil, klidně si ho můžete koupit jako celý velký dort! Ale to už je trochu velké sousto i pro milovníky sladkostí. Vynikající je i třešňový zákusek La Cirera („Třešeň“ v katalánštině). I když navzdory ingrediencím a svému názvu vypadá spíš jako jablko. Ale chuť má opravdu nepřekonatelnou!
Rozpálené ulice, teploměr letí strmě vzhůru, slunce nemilosrdně pálí – každodenní letní realita v Barceloně a zároveň ta pravá chvíle dát si něco hodně studeného na osvěžení!
Tahle reportáž o sladkostech by nebyla úplná, kdybychom vynechali v létě asi nejoblíbenější laskominu – zmrzlinu! Na obchůdky se zmrzlinou tu narazíte na každém rohu, ty není třeba popisovat, protože se nijak zvlášť neliší od těch v jiných městech. Ale přeci jen tu najdete jednu ledovou specialitu, vlastně několik… Malý nenápadný obchůdek na hlavní třídě nabízí nanuky nevšedních tvarů, barev a názvů. Uznejte sami, neláká vás dát si například Icephone, Kolumbův prst, Černý nanuk, Sladkou letní lásku, Zlatou ruku nebo třeba Zadek lvice (tenhle nanuk se váže k legendě, podle které obyvatelé katalánské Girony podstupují prazvláštní rituál líbání zadku lvice)? Jestli máte na něco takového chuť, tak se tady při toulkách Barcelonou stavte a vyberte si svého ledového favorita.
Ulička hříchu a lásky (…k čokoládě). Pokud jste stejně jako já milovníky čokolády, tak musíte určitě zavítat do úzké nenápadné uličky Petritxol, která se vine slavnou barcelonskou Gotickou čtvrtí, čeká vás tu ráj na zemi.
Úzká, nijak zvlášť výjimečná ulička Petritxol vedoucí souběžně s Ramblou a ústící na malém poklidném náměstí u úžasného gotického kostela Santa Maria del Pi je rájem pro všechny milovníky čokolády. K Barceloně čokoláda neodmyslitelně patří. Dostala se sem, když Kryštof Kolumbus po objevení Ameriky přivezl na starý kontinent nejrůznější nové pochutiny. Díky císaři Karlu V. se pak odsud dostala až na vídeňský císařský dvůr. Tady v Barceloně z ní mniši začali dělat lahodný nápoj, protože potřebovali obejít tvrdá pravidla půstu, při kterém nebylo možné jíst, jen pít. Takže tabulka čokolády byla zapovězená, ale šálek husté roztavené čokolády v pohodě prošel. A v téhle barcelonské uličce na vás čeká celá řada cukráren, kde si můžete na této dobrotě pochutnat.
Granja La Pallaresa - má nejoblíbenější cukrárna v „čokoládové“ uličce.
Můžete se tu usadit na staré rozvrzané dřevěné židle, k ještě rozvrzanějšímu stolečku, který možná pamatuje začátky téhle cukrárny ve čtyřicátých letech minulého století, mávnete na číšníka a můžete si objednati mé milované a těžce návykové churros con chocolate (vyslovuj čuros kon čokolate). I když to není úplně typicky katalánská sladkost, narazíte na ni v celém Španělsku, a asi nejslavnější „churreríe“ najdete v Madridu, ale i tak stojí za to se tady stavit a tuhle kalorickou bombu ochutnat. Když totiž podlehnete a poprvé tuhle zvláštní kombinaci ochutnáte, budete jednou pro vždy ztraceni a příště už jistě neodoláte. Co vám mám povídat, zabořit křupavou smaženou tyčinku, která získala své jméno díky podobnosti s rohy kastilských ovcí, do horké, husté, hořkosladké čokolády, to je slast a to pravé blaho.
Další barcelonská churreríe v „čokoládové“ uličce je Granja Dulcinea.
Kdyby měli náhodou v La Pallarese zavřeno nebo plno, nemusíte ještě věšet hlavu, hned vedle najdete další chrám churros con chocolate, ze stejné doby, s podobným příběhem, a s téměř stejnými rozvrzanými židlemi, s nádechem omšelé romantické krásy a s vynikající horkou čokoládou. Granja Dulcinea tu čeká jen na vás. Takže se klidně stavte i tady. Ale dejte si pozor, tuhle dobrůtku si nemůžete dát, kdy chcete, většina místních cukráren má přes poledne zavřeno. A když říkám „přes poledne“, tak myslím katalánskou polední přestávku, což je od 13 do 17 hodin. Ale v ostatních časech jste tu srdečně vítání!
A protože jsou sladkosti má velká vášeň, zvu vás na tuhle jízdu na živo a těším se, až vás budu moci po místních cukrárnách provést osobně, a to samozřejmě včetně degustace!
Tento článek byl publikován na webu v magazínu cestovní kanceláře RADYNACESTU.CZ.
A jestli se mnou chcete vyrazit za barcelonskými sladkostmi, tak se na nejbližší termíny můžete mrknout ZDE.
A jestli se do Barcelony vydáte na vlastní pěst, najdete širokou nabídku ubytování na www.booking.com.